Žabovřeské louky: od záplavové nivy k EKOParku pro celé Žabovřesky
Žabovřeské louky se nacházejí v katastru Žabovřesk v nivě řeky Svratky v plochém reliéfu s minimálním převýšením. V minulosti zde docházelo k pravidelným záplavám a rozlivům, zejména v těsné blízkosti vodního toku. Část luk v nivě Žabovřeské kotliny byla zamokřených a poskytovala útočiště pro obojživelníky a další živočichy, pro vlhkomilné druhy rostlin. Dočasné tůně a mokřady sloužily k rozmnožování živočichů z řad obojživelníků (žáby, čolci), vodních ptáků (vrubozobí, brodiví, pěvci) a vlhkomilných či vodních rostlin. Před vybudováním vodní nádrže Brno (dříve Kníničské přehrady) v polovině 20. století byly louky zaplavovány při občasných povodních a při pravidelném jarním tání sněhové pokrývky.
V roce 1826 byla krajina Žabovřeských luk využívána především jako pravidelně kosené louky, které byly rozparcelovány do mnoha menších pozemků. Menší část území byla využívána jako orná půda, na které byly pěstovány běžné plodiny pro domácnost a nakrmení dobytka, případně zelenina určená k prodeji. Podél cest se nacházely pastviny, případně stromy a keře.
Pohled do široké nivy Svratky ukazuje pestrou paletu jejího dřívějšího využití. Zelinářská políčka, sloužila také jako zelinářské zázemí blízkého Brna. Pruhy políček střídaly plochy luk s pasoucími se koni a byly protkány liniemi vrb. Nejbližší popředí kresby rámují skalnaté svahy hnědooranžově zbarveného podloží. Malíř tak věrně vystihl místo, odkud pohled ztvárnil. Nacházelo se totiž poblíž dnešního průseku po sjezdové dráze, blízko rozhraní podložních hnědooranžově zbarvených granodioritů brněnského masivu se zelenými metabazalty téhož geologického tělesa. Svahy kopců, které jsou dnes hustě zastavěné, tehdy pokrývala pole, pastviny i vinice. Rozsáhlá niva Svratky, zúrodňovaná pravidelnými záplavami, ještě s vinoucí se řekou, předurčovala k zemědělskému obhospodařování.
Podrobnější informace o obrazu Františka Richtera tehdejší krajině a biotě, včetně srovnávací studie dnešního území je k dispozici na stránkách projektu Technologické agentury ČR s názvem Podpora turistického ruchu vcházením do krajinomalby a fotografie.
Letecké snímek z roku 1953 zobrazuje pestré využití krajiny Žabovřeské kotliny s loukami, menšími poli, zelinářskými zahradami, ovocnými sady. Na rozdíl od předchozí mapy a obrazu už byla v provozu Kníničská přehrada, která umožnila ochranu před mimořádnými povodněmi. Pravidelně zaplavované podmáčené louky postupně z této krajiny vymizely. S úbytkem těchto ploch souvisel postupný úbytek vlhkomilných rostlinných a živočišných druhů. V severozápadní a západní části zobrazeného leteckého snímku se nachází zástavba městské části Žabovřesky. Za povšimnutí stojí také poloha prvního fotbalového hřiště na území Žabovřesk, které má již více než stoletou tradici. Hřiště muselo být při vybudování nových dopravních komunikací na konci 20. století částečně přesunuto, část současného hřiště FC Svratka Brno však ještě leží v původní poloze. Za povšimnutí stojí také původní hlavní cesta z Žabovřesk do Pisárek, jejíž pozůstatek v podobě aleje památných stromů lip velkolistých a srdčitých se nachází na dnešní ulici Bráfova.
V druhé polovině 20. století a v počátku 21. století docházelo v oblasti Žabovřeských luk k ještě zásadnějším změnám ve využití krajiny. V části při řece Svratce vznikl rozsáhlý komplex jednotného zemědělského družstva s významnými skleníky. Částečně ještě v tomto území probíhá pěstování zeleniny a několik skleníků je provozováno, zároveň v areálu bývalého zemědělského družstva v současnosti najdeme stavebniny, půjčovnu karavanů, některé další drobné provozovny, ale i několik zchátralých a nefunkčních objektů, případně nevyužívaných ploch. Na několika místech byly založeny zahrádky na pěstování zeleniny, ovoce, přičemž tyto zahrádky plnily souběžně i rekreační funkci. Většina zahrádek v jižní části území při řece Svratka plní ještě svoji funkci. Zahrádky v severní části území při ulici Kníničská jsou již převážně opuštěné a již tak neplní původní funkci. Lze je tedy oprávněně považovat za nevyužité území (brownfield). Stejně tak nebyly optimálně využívány plochy vedle zahrádek a golfového hřiště. V tomto území bylo tedy v roce 2020 naplánováno nové využití tohoto území. V rámci participativního rozpočtu města Brno Dáme na vás v roce 2021 získal od občanů Brna podporu projekt EKOPark Žabovřeské louky. Tento projekt byl v rámci Participativního rozpočtu města Brna úspěšně podpořen a v průběhu roku 2024 a 2025 byla postupně provedena jeho realizace. Cílem projektu byla revitalizace území, která zásadně zlepší stav území a vytvoří zde místo pro odpočinek a sportovní vyžití nejen pro občany Žabovřesk, Jundrova, Komína, ale i širšího okolí. Důraz byl kladen na přínos přírodě formou zvýšení biodiverzity a mikroklimatu a schopnosti zadržovat vodu v krajině. Počítalo se však také s rekreační funkcí a sportovním vyžitím pro děti na travnatém hřišti. Ekologicky cenné lokality se postupně začleňují do krajiny. Travnaté fotbalové hřiště udržuje a provozuje klub FC Svratka Brno, který působí v Žabovřeskách od svého založení v roce 2007 a navazuje již na více než stoletou tradici fotbalu v této městské části.
Mgr. Marek Havlíček, Ph.D.
Výzkumný ústav pro krajinu, v.v.i.
kandidát Hnutí pro Žabiny