Rozhovor s MUDr. Chlupovou: Displej místo hřiště? Děti strádají tělesně i psychicky

Přirozeně se hýbajících dětí ubývá a důsledky jsou patrné čím dál víc v podobě obezity, vadného držení těla i psychických potíží. Neuroložka a zakladatelka projektu Lokomoce Jaroslava Chlupová vysvětluje, proč dnešní děti ztrácejí pohybové dovednosti a co mohou udělat rodiče a školy, aby se to změnilo.

Opravdu se dnešní děti o tolik méně hýbou oproti předchozím generacím?

Z dostupných dat vyplývá, že za posledních dvacet let se průměrná denní pohybová aktivita dětí snížila takřka na polovinu. Dříve běžná odpoledne strávená na "plácku" za domem s kamarády vystřídaly pohovky s mobily a tablety, což se odráží jak na fyzickém, tak na psychickém stavu dnešních dětí a mládeže.

Jaké konkrétní důsledky má nedostatek pohybu u dětí?

Hlavním důsledkem je zhoršující se zdraví. Více než 25 % dětí v Česku má nadváhu či obezitu. Zvyšuje se počet dětí s vadným držením těla, se kterým souvisejí další problémy jako bolesti hlavy, zažívací potíže, astma, poruchy imunity. Alarmující je nárůst úzkostných stavů, sebepoškozování, závislostí a depresí.

Jaké problémy s vadným držením těla jsou u dnešních dětí nejčastější?

V rámci projektu Lokomoce pravidelně vyšetřujeme děti v mateřských školách. Už v předškolním věku mají zhruba dvě třetiny z nich příznaky vadného držení těla. Nejčastějšími problémy jsou rigidita (nepohyblivost) hrudníku, snížená stabilita pánve a kyčlí, aktivita lopatek a ramenního pletence. U starších dětí na to navazují další problémy. Pozorujeme zejména nárůst skoliotického držení těla a vadné osy dolních končetin vedoucí k vbočeným kolenům a kotníkům. Především u sportujících dětí se pak objeví problémy s koleny, ať už úponové bolesti, či poranění křížových vazů a menisků.

Proč se to děje a jaké to představuje důsledky do budoucna?

Děti dnes tráví většinu času vsedě s chytrými telefony a jinými digitálními technologiemi. Mozkové funkce jsou výrazně přetěžovány na úkor těch tělesných, multisenzorický vývoj dítěte je omezený. Dětem chybí jak objem pohybu, tak jeho různorodost, což znamená například opory, vis, šplh, nízké nebo inverzní pozice (hlavou dolů). Pokud tento stav bude dále pokračovat, dá se předpokládat další nárůst obezity a zdravotních komplikací, bolestivých stavů pohybového aparátu, zad a páteře, výhřezů plotének bederní i krční oblasti. Přibude zhoršených psychických stavů a dětí vyžadujících psychologickou a psychiatrickou intervenci. Všechny tyto problémy se pak promítnou ve zvyšujících se nákladech na zdravotní péči.

Kolik by měly děti mít pohybu a jaký je nejzdravější?

Nejzdravější je obecně pestrý pohyb v přírodě. Právě ta variabilita, obzvláště u mladších dětí, je nesmírně důležitá. Vhodné jsou základní prvky gymnastiky, atletiky, koordinace, úpoly, šplh. Samozřejmě není dobré děti předčasně přetěžovat. Bohužel často dochází k rané specializaci velmi brzy, je proto důležité sledovat, zda daný sport či kroužek, který dítě navštěvuje, zapojuje do cvičení dostatek všestranného pohybu.

V čem spočívá role rodičů?

Jako rodiče musíme myslet na to, že jsme pro děti zrcadlem a (nejen pohybovým) vzorem. Jedním z hlavních učebních mechanismů u dětí je nápodoba, takže pokud se rodiče nehýbou, nepreferují pohyb a sport, děti na tom budou podobně.

Proč jste založila projekt Lokomoce?

Jako bývalá vrcholová basketbalistka a později trenérka mládeže jsem viděla, jak děti vypadají, jak jsou nekoordinované, jak jsou na tom obecně s pohybovými dovednostmi. Současně ve své ordinaci vidím, v jakém katastrofálním stavu jsou Češi po zdravotní stránce. To byla moje hlavní motivace k založení projektu.

Co vlastně lokomoce znamená?

Lokomoce je odborný název pro pohyb, přesun z místa na místo, konkrétně u člověka schopnost pohybu v prostoru pomocí svalové činnosti.

Co je náplní a cílem projektu?

Hlavním cílem je rozhýbat populaci, především edukací dospělých ve zdravém funkčním pohybu. V současnosti cílíme na vzdělávání pedagogů, zejména učitelek z mateřských škol, po kterých chceme, aby se s dětmi každý den hýbaly. A to nikoli formou pohybových chvilek, ale intenzivním pohybem s prvky gymnastiky, silového tréninku a cviků pro řešení svalové nerovnováhy dětí. To vše musí být zabalené do her a pohádek. Pokud navíc pedagog nebude jen přihlížet, zacvičí si s nimi a bude vědět, jak má daný pohyb fungovat, pomůže i svému zdraví. Mimo to pravidelně organizujeme vzdělávací akce pro rodiče i veřejnost, vedeme kroužky všestranného pohybu, pořádáme každoroční konferenci pro pediatry, fyzioterapeuty a odbornou veřejnost na téma vadného držení těla u dětí. V neposlední řadě se věnujeme podpoře pohybu u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Propojujeme se s odborníky z oblastí, které řeší psychomotorický a sociální vývoj dětí – fyzioterapeuty, psychoterapeuty, pohybovými lektory. Řešíme návaznost na výživové poradce, logopedy, ortoptiky a další profese spojené s vývojem hrubé a jemné motoriky.

Jaké jsou výsledky a ohlasy dospělých i dětí?

Projekt jsme založili v roce 2014, od té doby jej neustále rozvíjíme, přidávají se další školky. V současné době působíme ve školkách a školách v pěti krajích Česka. Ohlasy od dospělých jsou skvělé. Díky projektu vidí, jak velké pokroky v pohybových dovednostech děti dělají, a to nejen ty, které byly pohybově slabší. U pedagogů je to někdy trochu náročnější, protože je potřeba je pro pohyb nadchnout a motivovat, v poslední době se nám to ale daří stále více. Mnohé paní učitelky totiž samy řeší zdravotní potíže spojené s pohybovým aparátem, a když zjistí, jak tělo skutečně funguje, začne je téma velmi zajímat.

A co se týče dětí, ty milují pohyb. Jsou přirozeně aktivní, a když jsou správně motivovány, cvičení je baví. Je to na nich navíc opravdu vidět. Pokud děti ve školce pravidelně každý den cvičí, působí zdravě, přirozeně a správně se vyvíjejí. 

MUDr. Jaroslava Chlupová
kandidátka Hnutí pro Žabiny

Zdroj rozhovoru: Zpravodaj VoZP, 1. číslo 2026 (https://online.fliphtml5.com/qhql/mika/#p=1)