Parkování? Sliby a realita

Mezi hlavní lákadla politických stran pro nadcházející volby patří řešení parkovacích kapacit. Některé velkoryse nabízí nové parkovací domy, jiné zavedení celodenního zpoplatnění. Některé programy pro jistotu žádná konkrétní opatření nepopisují a pouze slibují, že problém vyřeší.

O prázdninách tohoto roku Brněnský deník zveřejnil výsledky ankety občanů Brna k rezidentnímu parkování. Pohledy obyvatel na modré zóny jsou v Brně poměrně rozporuplné, přičemž evidentně zohledňují osobní zkušenosti z různých částí města:

• 37,4 % respondentů hodnotí systém spíše pozitivně – oceňují lepší dostupnost parkování ve svém okolí.
• 37,0 % dotázaných vnímá zóny kriticky nebo by je ve svém okolí raději zrušilo.
• 25,6 % účastníků ankety pak uvádí, že se situace na jejich ulici oproti době před zavedením modrých zón prakticky nezměnila.

Buďme však upřímní: jednoduché řešení neexistuje. V tržní ekonomice prostě platí, že vše má svou cenu a ta roste úměrně výši poptávky. Jakékoli dlouhodobé řešení tak v podstatě má dva základní limity: počet parkovacích míst a počet vozidel. Zbytek je čistá matematika.

Ekonomické zákony nelze změnit politickou vůlí ani hlasováním zastupitelstva. Jak správně uvedl zastupitel Jan Grmela ve svém článku v posledním čísle Žabovřeského zpravodaje, pro více než jedenáct tisíc držitelů parkovacích oprávnění je na veřejných komunikacích v Žabovřeskách něco přes čtyři a půl tisíce parkovacích míst. Tento nepoměr se v nadcházejících letech výrazně nezmění. Jaké tedy reálně máme nástroje k řešení?

Záchytná parkoviště

Nástroj, který by mohl společně s plošným rozšířením parkovacích zón do režimu „B“ alespoň částečně pomoci těm, co za prací musí denně vyrazit vlastním vozem. Ti zatím díky absenci celodenní regulace po návratu domů obvykle opakovaně krouží kolem bydliště nebo čekají, až místa uvolní mimobrněnští řidiči, dojíždějící za prací nebo k lékaři. Dlouhodobě se opodstatněnost záchytných parkovišť potvrzuje v Praze, kde je v režimu P+R řada kapacit na okraji aglomerace. I já pravidelně končím svou cestu po D1 na Chodově a dál pokračuji hromadnou dopravou. Je to rychlejší než poskakovat v kolonách. I celodenní parkování za padesát korun (což je v centru startovní hodinová cena) je pochopitelně silnou motivací. Srovnatelné kapacity Brnu zatím chybí. Zároveň však město disponuje i parcelami v dosahu MHD, kde sice z nějakého důvodu nelze postavit klasický parkovací dům, ale zatravněná zpevněná parkovací plocha v režimu P+R by zde vzniknout mohla. I proto, že by bezpochyby dokázala absorbovat vozy řidičů, denně dojíždějících do Brna za prací. Tedy pokud bude cena celodenního parkování nižší, než v zónách. Pokud se budeme podílet na správě obce, bude to jedna z našich hlavních priorit. I proto, aby na loukách nevyrostly další zbytné developerské projekty pro které se nějakým zázrakem podaří zajistit nezbytné výjimky.

Parkovací domy

Obvyklá mantra volebních programů, nezřídka zcela mimo ekonomickou realitu. Náklady na výstavbu i provoz jsou dnes takové, že výsledná cena pronájmu je zatím pro většinu rezidentů neakceptovatelná. A nejen pro ně. Stačí se někdy podívat do v minulosti koalicí tak prosazovaného parkovacího domu na Veveří. Praxe zatím plně podporuje můj předpoklad, že měl a má reálný význam jen pro developery, usilující o postavení další výškové budovy s kancelářemi. Budou moci tvrdit, že nemusí v projektu počítat s povinnými parkovacími místy, neb si je zde pronajmou. Možná, na pár měsíců… Rezidenti nicméně v důsledku stavby přišli o vyšší desítky parkovacích míst. A o další přijdou v rámci plánované rekonstrukce ulice Veveří, při které vznikne nová cyklostezka a sníží se kapacita parkoviště u polikliniky na Zahradníkově ulici. Když jsem se při projednávání projektu zástupců magistrátního odboru dopravy ptal, kde mají parkovat vozy, převážející k lékařům seniory se sníženou pohyblivostí, dostal jsem poměrně arogantní odpověď. Jak správně tušíte, parkovat mají v novém parkovacím domě, tedy o několik set metrů dál a dráž…

Parkovací zóny

Už před čtyřmi roky jsem psal, že jediné, co může alespoň krátkodobě pomoci, je zavedení celodenního režimu regulace parkování v Žabovřeskách, tedy zóny „B“. Čas můj předpoklad potvrdil. Dnes už je to běžnou realitou v řadě statutárních měst – například i v Jihlavě. Poté, co se této změny marně domáhali občané na jednání zastupitelstva Žabovřesk, přišla radniční koalice s alibistickým referendem a hodlá se v rámci komunálních voleb ptát, zda o toto opatření občané opravdu stojí. Zvláštní ale je, že přes opakované tvrzení starosty, že přechod k celodenní regulaci je složitý a vlastně nevýhodný, už jednu takovou zónu v Žabovřeskách na části ulice Plovdivská máme. A nezaznamenali jsme žádné protesty proti její existenci.

Vyhrazená místa

Takřka pravidelnou součástí jednání Komise pro dopravu a bezpečnost se v poslední době staly žádosti o přidělení vyhrazeného parkovacího stání. Ano, jde sice o jednoduchý příjem pro obecní pokladnu, nedostupnost parkování to ale v důsledku jen zvyšuje. Mimochodem, když jsem se úřadu ptal, existují-li nějaká pravidla a omezení pro rozhodování (aby se za chvíli modré zóny nezměnily většinově na vyhrazené), odpovědí mi bylo poctivé sdělení, že o tom vlastně na radnici ještě nikdo neuvažoval. Tedy hned máme první úkol pro nové vedení naší městské části – vytvořit pravidla nestojící jen na rychlosti žadatele a jeho ekonomických možnostech, jak je tomu dosud.

Bez omezení a regulace to nepůjde

Vracíme se tedy na začátek. Nepoměr mezi poptávkou a nabídkou nelze vyřešit jinak než aplikací celého souboru různých opatření, z nichž řada bude bolet. Pravda je však neúprosná. Parkování na veřejné komunikaci není právo. Je to služba, která má svou cenu. A tu musí někdo zaplatit. V budoucnu bezpochyby dojde i na omezení počtu vydávaných oprávnění, která bude nutné vydávat ne na osobu, ale na domácnost. Tedy bude nutné aplikovat obdobná pravidla, jako u výplaty dávek státní sociální podpory. Jinak bude vydávání parkovacích oprávnění zcela zbytečnou agendou zatěžující všechny zúčastněné bez reálného dopadu. Město jen vybere peníze a bude dále stoupat počet oprávnění na jedno parkovací místo. Stejně tak bude nutné důsledně sledovat, jak developerské projekty řeší zajištění souvisejících kapacit parkování. Stavebními normami předepsané hodnoty jsou poplatné době vzniku a již dávno reálným potřebám neodpovídají. Tím spíš, že nově je třeba zohledňovat i kapacitu vedení nezbytnou pro provoz nabíjecích stanic elektromobilů. Jinak každý nový projekt přinese jen další tlak na již dnes přetížené ulice a rozvodné sítě. A možná zanedlouho dojde i na rozšíření šedé ekonomiky o obchod s vyhrazenými parkovacími stáními. Tedy pokud nedojde k odpovídajícímu navýšení jejich ceny za současného stanovení jasných a nediskriminačních pravidel pro přidělování.

Před volbami bývá zvykem slibovat cokoli. Většina stran tak v zájmu zisku mandátů pilně činí. Hnutí pro Žabiny ne. Zázraky neumíme a nelžeme. My můžeme jen slíbit, že budeme usilovat o to, aby se počet veřejných parkovacích míst v Žabovřeskách dále nesnižoval a aby rezidenti, kteří objektivně nemají možnost parkovat na svém pozemku či garáži, o ně nemuseli soutěžit v aukcích. A také, aby se problém řešil koncepčně na celoměstské úrovni a nepřeléval se chaoticky mezi jednotlivými městskými částmi. Typicky záchytné parkoviště na loukách u Svratky by sloužilo vedle Žabovřesk i Komínu a MČ Brno Střed, tedy měl by to být zájem společný se silnou podporou více městských částí. I na Vás tedy záleží, jestli budoucí vedení radnice bude nadále zlepšení jen slibovat nebo konečně začne parkování systematicky řešit. 

Vít Cvrček
kandidát Hnutí pro Žabiny